Lago di Garda poprvé a Opera festival ve Veroně

Lago di garda... Nádherné jezero, krásné hory a příroda kolem, romantická městečka, ráj pro všechny milovníky turistiky, cyklistiky a vodních sportů, výborná kuchyně, víno... nelze jinak, než psát samá superlativa. Jezero mne naprosto uchvátilo. 

Poprvé jsem jej navštívila cestou do Verony na operu pod širým nebem. S kamarádkou nás návštěva Opera festivalu ve Veroně lákala již delší dobu a tak jsme si v srpnu 2013 koupily zájezd, tedy spíš rychlozájezd. V pátek večer jsme nasedly v Plzni do autobusu, čekal nás noční přejezd do Itálie, v ranních hodinách jsme přijely k Lago di Garda do městečka Sirmione, kde jsme měli půl den na prohlídku města a místních pamětihodností. Čas to byl sice krátký, ale užily jsme si jej, jak to jen šlo.
Prošly jsme se starou pevností městečka Sirmione, daly si výborný oběd na malém náměstíčku před asi nejfotografovanějším domem ve městě, prošly se po pláži, smočily nohy v jezeře a také jsme navštívili antické ruiny a archeologické naleziště...

V poledne jsme znovu nasedly do autobusu a přesunuly se do Verony, kde jsme měly opět čas na procházku městem. Samozřejmě jsme se nejprve musely podívat na Juliin balkon. Vešly jsme průchodem na malý dvorek přeplněný turisty, kteří se také na onen slavný balkon přišli podívat. Za poplatek si můžete vyjít na Juliin balkon také a nechat se na něm vyfotit. My si tuto možnost nechaly ujít a díky tomu jsme se záhy staly svědky romantické žádosti o ruku. Mladý anglicky mluvící pár, on ji poslal na balkon s tím, že bude čekat dole na dvorku a udělá jí památeční foto. Když ale dívka na balkon vstoupila, muž dole na dvorku poklekl a před námi všemi ostatními turisty dívku požádal o ruku. Bylo to spontánní, romantické, krásné... Když dívka řekla ano, všichni na nádvoří jsme začali tleskat a myslím, že mnohé z přítomných žen, nás nevyjímaje, uronily nějakou tu slzu. Toť náš krásný zážitek z Verony.

Přiznám se, že jsem také byla požádána o ruku v Itálii... v Toskánsku ve Florencii... ale o tom budu vyprávět až někdy příště... :-) Teď se vrátím zpátky do Verony... Prošly jsme si i další historické památky, mimo jiné jsme se podívaly i k domu, kde bydlel Romeo. Dům to byl také hezký, ale nebyl tolik obležený turisty, jako ten Juliin. A pak už bylo na čase dojít k antickému divadlu - Arena di Verona, kde jsme měly večer sraz s průvodcem a s ostatními účastníky zájezdu, abychom společně navštívili představení Romeo a Julie, operu pod širým nebem. Do areny jsme vstoupili kolem osmé hodiny, představení mělo začínat v devět. Do celé areny se vejde několik desítek tisíc diváků, přesné číslo, si již nepamatuji. S kamarádkou jsme se zapovídaly, zapomněly na čas a najednou koukáme, že se setmělo a celá arena se zaplnila diváky. Bylo tam neuvěřitelné množství lidí. Každý divák na vstupu dostal malou svíčku a před zahájením jsme ji všichni zapálili a uctili minutou ticha za svitu svíček památku obětí zemětřesení v italské Aquile. Byl to pro mne velmi silný zážitek. A pak už začalo samotné představení, které bylo nádherné a v antické aréně, staré pár tisíc let mělo neopakovatelnou atmosféru.

Po skončení divadelního představení jsme opět všichni nasedli do autobusu a vydali se zpět do Čech. Víkend to byl poměrně náročný, protože strávit dvě noci po sobě na palubě autobusu není příliš konfortní, takže únava byla znát, ale za ten zážitek ty dvě probdělé noci rozhodně stály!

Návštěva Verony i Lago di Garda byla krásná. Jen byl celý ten výlet strašně moc krátký. Po návratu domů jsem si slíbila, že se na Lago di Garda brzy vrátím. Je to krásné místo a rozhodně by stálo za to jej navštívit na delší dobu. Kolem jezera je spoustu krásných italských městeček s bohatou historickou architekturou a s krásnými promenádami podél pobřeží.

S Novým rokem nový blog... 

S příchodem Nového roku jsem se rozhodla začít psát nový blog. Na jaké bude téma? O tom jsem příliš dlouho přemýšlet nemusela. Miluji totiž Itálii... italskou kuchyni, módu, kulturu, jazyk, působ života a především italský temperament! Na vysoké škole jsem si splnila svůj dávný sen a zapsala se do kurzu italštiny, které se nyní věnuji téměř osm let. 

Itálii jsem již navštívila nespočetněkrát, ale stále mám v této krásné zemi co objevovat. Poprvé jsem Itálii navštívila, když mi bylo sedm let. Hned po revoluci a otevření hranic jsme s rodiči vyrazili na dovolenou k moři do italského Bibione. Ještě dnes tatínek na tu pohodovou dovolenou vzpomíná se slovy" "Jo, Bibione..." 

Nevím, kdy přesně se má vášeň pro vše italské zrodila, ale pamatuji si, že už jako malá jsem byla zamilovaná do komisaře Cattaniho ze seriálu chobotnice, který tenkrát vysílali v televizi. Seriál se odehrával v Palermu na Sicílii, Corado Cattani bych šarmantní ital, který bojoval s mafií a samozřejmě vždy každého padoucha dopadl. V mých očích byl hrdinou a pořádným chlapem! A už jako malá jsem si sebe samu představovala po boku neohroženého Cattaniho, jak mluvím plynule italsky a žiju italským způsobem života :-)

Protože jsem na svých cestách po Itálii poznala už spoustu krásných míst, procházela se mnohými historickými městy, měla možnost ochutnat místní delikatesy a víno, rozhodla jsem se s vámi o své zážitky podělit prostřednictvím svého nového blogu. Ale kde své vyprávění začít? Zatím netuším, ale vzpoměla jsem si na citát, který jsem si přečetla v jednom italském časopisu:

"Gran parte dei problemi si risolvono da soli. Basta ignorarli per il tempo sufficiente." 

"Většina problémů se vyřeší sama, stačí je ignorovat po dostatečně dlouhou dobu."

Takže uvidíme! Myslím si, že tento citát skvěle vystihuje italskou mentalitu. Možná se pletu, ale pokaždé když přijedu do Itálie, mám pocit, že italové si umí mnohem více užívat života než my. Jsou mnohem více v pohodě, nestresují se... 

Chtěla bych vás prostřednictvím svého blogu provést nejen krásnými místy, která jsem navštívila, podělit se o své zážitky, ale trochu se ponořit i do tajů italské kuchyně a místních zvyků. Chtěla bych tedy na blog přidávat i recepty na místní dobroty a třeba i tipy, kde si u nás v čechách nějaké italské delikatesy pořídit.